Velká čínská studie je knihou, na kterou se ptá velká většina klientů,  kteří měli možnost si ji přečíst. Ti co zastávají vegetariánství jí fandí a naopak masožravci jsou zcela proti. A paní Mgr. Margit Slimáková, Ph.D. vše úžasně shrnula do článku, který si dovolím sdílet.

http://www.margit.cz/cinska-studie/

Úžasná obhajoba vegetariánství! Kniha, která tvrdí, že veganství je tím nejsprávnějším stravovacím způsobem. Co však skutečně autor prokázal a jaké nedostatky jeho tvrzení mají?

Dr. Campbell na základě své rozsáhlé studie a mnoha jiných prací detailně vysvětluje souvislosti mezi výživou a nemocemi srdce, diabetem a rakovinou. Kapitoly popisují zdravotní potíže od jejich příčin až po návrhy přirozených řešení s důrazem na výživu. Podle autora je naším největším nutričním problémem konzumace živočišných produktů, z jednotlivých živin potom živočišných bílkovin. Proto opakovaně doporučuje omezení konzumace až úplné vyloučení masa, mléka a mléčných výrobků. Řešení vidí ve vegetariánské až veganské výživě.

Obhajoba vegetariánství z morálních, ekologických a ekonomických důvodů je neoddiskutovatelně opodstatněná. Obhajoba vegetariánství ze zdravotních důvodů je také pochopitelná. Něco zcela jiného ale je, že Dr. Campbell propaguje v zájmu zdraví veganskou výživu, navíc pro všechny. Prosazuje tezi, kterou ani jeho vlastní výzkumy netestují.

Hlavní nedostatky

• V rozsáhlé knize se o vlastní Čínské studii píše jen na několika stránkách, studie je popsána v monografii „Diet, Life-style and Mortality in China.“ V monografii není potvrzení souvislosti mezi konzumací živočišných bílkovin a nemocemi.
• Čínská studie je observační. To znamená, že je založena na pozorování, ale neprokazuje vlivy. Dr. Campbell přesvědčivě neprokázal ani souvislosti. Například ve studii sám našel silnější vztah mezi příjmem pšenice (tj. rostlinné bílkoviny) a nemocemi než u živočišných bílkovin, ale tuto informaci v knize neuvádí.
• Za největší problém celé studie a závěrů v knize popisovaných považuji srovnávání čerstvé stravy Číňanů s vysoce průmyslově upravovanou stravou Američanů. Při kritice mléka se například nerozlišují zásadní zdravotní rozdíly mezi konzumací čerstvého mléka a homogenizovaného pasterizovaného mléka a mléčných výrobků. Tím také můžeme vysvětlit, proč studie, které sledují konzumaci kvalitního přirozeného mléka a masa, závěry Čínské studie nepotvrzují.
• Problematické je tvrzení, že vyšší hladina cholesterolu znamená vyšší úmrtnost na srdeční a nádorová onemocnění. Kvalitní lékařské studie doposud stále jednoznačně nepotvrdily souvislost mezi vyšší hladinou cholesterolu a nemocemi srdce. Mnohem jasnějším indikátorem této souvislosti je vysoká hladina VLDL a nízká hladina HDL. Faktem je, že až 50 % jednotlivců se srdečním onemocněním má střední až nízkou hladinu cholesterolu. Kauzální průkaznost souvislosti vyšší hladiny cholesterolu s nádorovými nemocemi je ještě problematičtější.
• Dalším nedostatkem je tvrzení, že čím vyšší je konzumace masa u Číňanů, tím vyšší jsou počty nádorových onemocnění. Campbell vynechal při zpracování dat výsledky účastníků Tuoli okrsku, oblasti s vysokou konzumací mléka a masa a současně nižším výskytem rakoviny, ve kterém byl zaznamenán obdobný výskyt srdečních nemocí jako u Číňanů na rostlinné stravě. Podobně je možné proti jeho tvrzením argumentovat i vysokou konzumací masa u afrických Masajů nebo u Eskymáků.
• Ve studii se neposuzuje vliv dlouhodobě omezeného příjmu stravy u Číňanů po Maových zemědělských reformách. Studie byla realizována právě po tomto kritickém období (od poloviny 70. let do konce 80. let minulého století).
• Campbell doporučuje pro zdravý a dlouhý život jíst jako Číňani. Podle statistik úmrtnosti však byl a stále ještě je průměrný věk Číňanů nižší než průměrný věk Američanů.
• V knize jsou kromě výše popsaných i jiné zásadní chyby, např. tvrzení, že výhradním zdrojem kyseliny listové je rostlinná strava. Tento vitamín se běžně nachází i v živočišných potravinách, např. kuřecí játra jej obsahují několikrát více než srovnatelné množství zelených salátů.

Práce, na které se Campbell odvolává

• Studie, která v Indii prokázala vyšší výskyt rakoviny u dětí z bohatších rodin, je také jen observační; Campbell na jejím základě obviňuje ze vzniku rakoviny pouze vyšší příjem živočišných bílkovin. Přitom děti, na kterých byl výzkum prováděn, pravděpodobně také konzumovaly více průmyslově upravovaných potravin (cukrů a mouky) a méně vlákniny.
• Studii s kaseinem využívá Campbell pro kritiku mléka a živočišných bílkovin obecně, přestože byl ve skutečnosti krysám podáván průmyslově upravený práškový kasein, což samo o sobě může měnit jeho strukturu. Opomíjí informaci, že s bílkovinou kaseinu se podával i cukr, který podporuje růst nádorů.
• Studie, které popisují nižší výskyt nádorů u krys, které konzumovaly méně bílkovin, také zjistila, že krysy na nízkobílkovinné dietě umíraly po šesti měsících, zatímco krysy, které konzumovaly více bílkovin, žily dva roky. Tuto informaci kniha neuvádí.
• Campbell se také odvolává na populaci ostrovů Papua Nová Guinea, kde domorodci nekonzumují žádné živočišné potraviny. Zcela však chybí vysvětlení, proč se stejné výsledky (žádná onemocnění srdce) zjistily například i u populace afrických Masajů, kteří naopak konzumují převážně živočišné potraviny.

Co autor a kniha přináší?

• Velkým přínosem je skvěle zpracované vysvětlení obrovského významu konzumace rostlinné stravy, včetně mnoha praktických doporučení pro dietoterapii nejběžnějších zdravotních potíží.
• Kladem je také předání osobní zkušenosti zdravotní prospěšnosti veganské stravy.
• Autor připomíná, že západní výživový styl s vysokým kalorickým příjmem, nadbytkem koncentrovaných cukrů a nedostatkem vlákniny souvisí s našim vysokým výskytem civilizačních nemocí, cukrovky, ischemické choroby srdeční a nádorových onemocnění.
• Campbell uvádí, jak zájmy potravinářského průmyslu negativně ovlivňují výživová doporučení.

Moje závěry

Vůbec nepochybuji o tom, že pomocí hormonů vyhnaná drůbež, maso vystresovaných zvířat, jež jsou vykrmována obilím, které je pro ně nepřirozené, anebo ještě hůře GM sójou, dále pak pasterizované, homogenizované a často přeslazované mléčné výrobky anebo sójové uzeniny jsou pohromou pro organismus. S Campbellem však nesouhlasím v kritice veškeré konzumace masa, anebo dokonce všech živočišných produktů.

O etických, ekologických a ekonomických přínosech vegetariánské a veganské stravy neváhám. Na základě dostupných odborných informací si ale nemohu dovolit tvrdit, že vegetariánská, natožpak veganská strava jsou ze zdravotného hlediska těmi nejlepšími stravovacími způsoby pro všechny.

Zdravotní výhody života na rostlinné stravě, které Campbell popisuje, totiž uvádějí jiní autoři, např. Price, na výživě s bohatým příjmem živočišných potravin. Všechny popisované zdravé populace spojuje příjem kvalitních potravin a absence polotovarů v jídelníčku. Proto sama jako základ zdravé stravy doporučuji přednostní příjem kvalitních přirozených potravin a jídel z nich připravovaných a maximální omezení všech polotovarů. Rozhodnutí pro preferenci rostlinných nebo živočišných zdrojů je na každém jednotlivci.

Knihu moc doporučuji, ale nejlepší je si společně s ní přečíst také opačné argumenty od Dr. Price nebo detailnější rozpory knihy od jejích oponentů, kterými jsou Michael R. Eades, M.D., Mercola M.D., MUDr. P. Kohout anebo Hariet Hall M.D., ze kterých jsem sama čerpala.