Včera jsme se vrátily po úžasném víkendu zpět do našich domovů, každá do svého života se svými radostmi i problémy a přesto jsme si přinesly s sebou něco stejného. Trošku srovnané myšlenky, nové inspirace a zkušenosti obohacené o prožitky nás všech.
Zajímá Vás, jak jsme se měly?
V pátek hned po příjezdu a ubytování jsme vzaly hole a vyrazily na první zkušební vycházku po místě našeho bydliště Hoře Sv. Václava. A hned na poprvé se nám podařilo objevit úžasnou zkratku. Takový obchvat silnice a vyjít přímo proti našemu penzionu, kde už na nás čekala výborná večeře, po které bylo povídání o tom, co nás čeká a proč.
Holky když slyšely o tom, že ráno bude ke snídani pouze šťáva z ovoce, měly obavy, jak pak zvládnou celou náročnou túru naplánovanou na sobotu. A při představě, že budou vítat pocit hladu, na mě také koukaly divně.
Ještě jsme pak ovoněly různé vůně svíček, popovídaly o všem možném, poslechly neplánovaný koncert, zazpívaly, zatančily a vydaly se na kutě.
Ráno po snídani, která byla hned hotová, už měly obavy o dost menší, protože zjistily, že bříška mají plná a tak jsme s elánem vyrazily směr Pivoň, kde na nás čekala polévka. Vzaly jsme to pěkně směr Načetín, který nás moc překvapil. Nádherná, upravená vesnička, za kterou na nás čekala cesta březovou alejí a než jsme došly do Mnichova vysvitlo i sluníčko, které nás pak doprovázelo celou cestu. V Mnichově pak byla neplánovaná, ale o to příjemnější zastávka u Libušky, která v těchto místech strávila nejen dětství, ale jezdí sem stále. A pak už na nás čekala polévka.
Na cestě zpět nás doprovodil náš známý z detoxu, Honza z Pivoně, který nás provedl cestou, která není na mapě, ale je nádherná. V Sezemíně jsme se pokochali další krásnou vesničkou a za chvíli už jsme byli zpět v Načetíně, ze kterého jsme ráno vycházely. Jaké pro nás bylo příjemné překvapení, když jsme se zastavili u statku, který jsme ráno obdivovaly a fotily jen z dálky. Poznaly jsme se s panem Standou, pomohly mu sebrat jablka pro koně a za odměnu jsme se mohly vyfotit a projít jeho krásný pozemek, kde jsme chtěly. A kdykoliv půjdeme zase okolo, určitě se máme stavit.
Cestou na Horu Sv.Václava jsme ještě ochutnaly další jablka a hrušky, protože jsme míjely úplně obalené stromy a těšily se na plánovaný odpočinek. Přijemně unavená těla a naprosto uvolněná mysl - to je další z nezapomenutelých zážitků. Relax jsme si užívaly až do večeře a po ní jsme vyprávěly až do pozdních hodin.
V neděli pak po snídani, na které jsme se všechny přejedly, protože bylo ještě neplánované jablečno skořicové pyré, jsme se vydaly na poslední vycházku a to do Šidlákova. Ale my jsme holky šikovné a měly jsme úžasný čas, tak jsme to protáhly až do Šibanova a pak jsme si to vzaly menší adrenalinovou zkratkou mezi pastvinami. U našeho penzionu Pohody jsme byly přesně podle plánu už v 11.30. Sbalily jsme, rozloučily se a těšíme se na příště.
Na fotky se podívejte zde.